Vždy, když čtu zdejší komentáře Janiných fejetonů, říkám si, jakou měl Karel Čapek děsnou kliku, že nežil ve věku Internetových médií a své fejetony, později sebrané do knížky Zahradníkův rok, musel publikovat na papíře.

Dobrý den, co kdyby redakce DIGIMANIE zřídila ještě jeden sloupek a tam by se mohli Ti zdejší, chytří projevit? Ono se to dobře kritizuje, když člověk nemusí napsat dejme tomu 500 slov v souvislých větách a v několika odstavcích. Pište a fotografujte dál, děláte to přeci hlavně pro sebe.

Prosím vás, proč je tato slátanina v rubrice fejeton??? Chápu, že slečna nebo paní má za úkol vypotit jeden článek týdně, ale než něco tak ubohého, je lepší vzdát se honoráře a počkat na polibek múzy!!!

Jak tu bylo zmíněno, těžko s některým z napsaných bodů polemizovat, ale vydávat to za článek na Digimanii mi přijde krajně nedůstojné :(

S manželkou,či přítelkyní je to vždycky špatný,v dešti a bez ochrany,obzvlášť s plastovým stativem a ke všemu,když jsou všici společensky unavený.

Alebo skor iba variacia na dovod ­"1. S manželkou nebo přítelkyní za zády.­":
Vidim pre sebou fotograficky velmi zaujimavu scenu, ktora stoji za vyfotenie. Sucastou sceny je aj nejaka pekna slecna ­(vecsinou hlavny dovod preco je scena zaujimava, priznajme si to:­) ­). Vytiahnem fotak, namierim ... a manzelka alebo priatelka divajuca sa na to co robim ­(a srsiaca ziarlivostou, priznajme si to:­) ­) hned spusti: Preco fotis tu slecnu, a naco ju fotis, a okamzite vymaz tu fotku, a ty ma uz nemas rad ked si tu fotis ine ... a tak podobne :­)­)­)

věčná škoda Franty Richtera, jak se ty jeho fejetony a zamýšlení četly... bohužel už však není mezi námi...

- kdy nepsat. Tedy například, když fakt není o čem...

Tyto případy jsou sice možné, ale já znám ještě jeden,
,,Když se mi mechce,,
Jsem tvor líný, prostě chlap.
Nejraději mám ze všech sportů gaučing a to se pak těžko něco fotá. I když slunko sem tam prosvítí má tři roky nemytá okna a díky chromatickému posunu prozáří zeď obýváku zajímavým světlem Možná sáhnu po mašině a udělám to ,,Mistrovské blik,, ale to už musí být.
Jinak většinou to opravdu stojí za prd.
Když se nechce, není co !!!

Mám zkušenost kdy určitě nefotit jak se to stalo mně. V Paříži večer na Montmartru na náměstíčku s umělci. Zabral jsem se do předvečerní atmosféry a hledal vhodný záběr. Mezi tím mi za zády odešla celá výprava, s kterou jsem tam byl. Kdo to tam znáte, víte, že mohli odejít mnoha uličkami odtud vedoucími. Francouzsky neumím, němčinu Frantíci neradi, takže jsem se vydal nazdařbůh. Ještě, že jsem věděl kde parkuje autobus. Ale těch pár desítek minut nikomu nepřeju.

Koukám, že byl na krku termín a žádný nápad? Sice asi těžko kterémukoliv bodu vytknout pravdivost, na druhou stranu takhle nečtivý článek se vám ještě nepovedl.
Jen dvě poznámky: ad 7 ­- čím fotíte, že hrozí ­"stržení závitu při nasazení objektivu­"?
ad 8 ­- bezvýhradný souhlas. V dnešní době, kdy každý má fotomobil a kompakt se bojím dát si trochu do čenichu, aby pak nebyly všude fotky ­(doplnil bych, že když už se fotí, tak velice pečlivě zvážit, co zveřejním)

Taky je dobré nefotit čtyři metry pod hladinou bez podvodního pouzdra nebo z balonu bez popruhu kolem krku, popřípadě prostitutku s pasákem v Palermu na náměstí. Jsou desítky situací kdy je lepší nefotit. Ale jsou miliony situací kdy je dobré fotit. Na druhé straně jsou situace kdy je lepší nepsat. Třeba když mě zoufale nic nenapadá a já vím, že musím. Když nedokáži dobře uchopit poměrně nosné téma. Když nechápu co je to slohový útvar zvaný fejeton neboli podčarník. Naposledy tady bylo dobře když jste psala o fotografování svateb. No a ilustrační fotografie má s tématem psaného textu společné co? Nějak mi uniká meritum věci. Vidím jen Svratku pod hrází brněnské přehrady a torzo Hitlerovy dálnice v pozadí. Špatné i do rodinného alba. Tak a teď vy pane Zemku. Chválit a chválit. :­-­)

Ono je lehke rezignovat v techto pripadech a vzdat se foceni. Jenomze to by pak nebyla takova vyzva. Kdyz se mi navic podari, i pres neprizen laickeho okoli, poridit zajimavy zaber, tak me nekolikanasobne vice potesi, nez kdyz bych mel na to klid a cas. Nejdulezitejsi je schopnost ignorovat okoli a natolik je svoji ignoraci otravit, ze pro priste si daji pokoj. V opacnem pripade hrozi, ze to netolik zosklivy foceni, ze fotak nakonec skonci ve skrini a seda jen na nej prach. Sam jsem uz par krat pristihl, ze brasnu radeji necham doma, protoze nemam naladu na sledovani znudenych obliceju sveho okoli.

Jinak foceni s puvodni fotovybavou je obcas docela sranda. Teprve tehdy zjisti jak byl tehdy zaslepeny a nepripoustel si nektere nedostatky. Pak teprve nekolikanasobne doceni soucasnou techniku. Zvykly ze zrcadlovky na siroke nastaveni prakticky cehokoliv jsem na starem UZ prakticky v koncich. Zjistuji jen ce vsechno nejde a co bych kdybych. Vlastne si ani nedokazu predstavit jak jsem s tim tenkrat mohl zit.

Trochu odbocim: neni nahodou na fotce dostaveny levy breh pod brnenskou prehradou? Letos jsem se jeste pod prehradu nedostal, takze si uz nejsem uplne jisty jak to tam ted vypada.